12 dní do odjezdu

Dnes je 15. listopadu, blíží se náš odjezd a začínáme z toho být lehce nervózní. Stává se nám, že po bytě chodíme z jednoho pokoje do druhého, nahlas si říkáme, co všechno ještě máme zařídit a udělat, ale místo toho se jen bezcílně potácíme. V 8 ráno jsme chtěli být na dopravním inspektorátu, abychom si zařídili mezinárodní řidičák, protože ten evropský oficiálně nestačí, a pak vyrazit zazimovávat Domamyšl, ale Zuzka zatím ještě spí. Jak se blíží odjezd, spí se nám hůř a v noci se často převalujeme, honí se nám v hlavě myšlenky na odjezd.

Důležité věci jsou snad vyřešené. Do bytu máme nájemkyni a příští neděli předáváme byt. Zazimování maringotky je skoro hotové. Během doby, co budeme pryč, se uvolily Alice a Týna, že se nám o Domamyšl postarají a budou se střídat v občasných návštěvách. Zbývá tak označit pár rostlin v prostoru, u kterých hrozí, že na jaře nebudou vidět a budou přejety sekačkou, jako se to stává mně. Elektřinu do maringotky už bohužel nedáváme a musí počkat, až se vrátíme. Vzadu padá plot, který musím opravit, jinak hrozí opět nájezd srnek, které nám bez milosti likvidují všechno, k čemu se dostanou.

O víkendu nás čeká další série rozlučkových návštěv, musíme začít pomalu balit a vyklízet byt a přemýšlet, co se nám vejde do kufru a co bude muset zůstat.

Jak píšu první článek, znovu si procházím svůj nápad na psaní blogu a musím říct, že jsem na sebe tedy zvědavý. Doufám, že s příjezdem do Kanady se to zlepší a budeme mít o čem vám napsat a najdu v sobě dostatek sebekázně a alespoň nějakou pravidelnost.

Tréninkový článek je tedy pro dnešek hotov, Zuzka je mezi živými a nás čekají přípravné práce a balení.

H.